První číslo časopisu Přítel-Przyjaciel vyšlo 4. 1. 1885, tehdy nesl název "Przyjaciel ludu". Roční předplatné činilo 1 zlatý a 50 krejcarů a pro členy Towarzystwa ewangelickiego oświaty ludowej 1 zlatý a 30 krejcarů. Vydáván byl každou 1. a 3. neděli v měsíci. Nám se dochovalo až 2. číslo časopisu ze dne 18. 1. 1885, vydané v Návsí (u Jablunkova).
Před narozením dítěte
▪ Náš Bože, chválíme Tě za všechny tvé dary, zejména za dar nového života, kterým chceš obdarovat naši rodinu. Díky, Pane, za tvou lásku. Ty dáváš sílu a pomoc naší mamince, která má přivést na svět děťátko. Prosíme, ať ji neustále posiluješ a vléváš radost a naději do jejího srdce.
Ráno
Náboženský život v rodině musí zahrnovat události denní, týdenní i roční. Existují prvky domácí pobožnosti, které jsou součástí každého dne. Patří k nim ranní a večerní modlitba, modlitba při jídle, každodenní čtení Písma. Týden má být posvěcen společnou nedělní cestou celé rodiny do chrámu. Konečně je třeba také pamatovat na rytmus církevního roku. Je dobré, když rodiče u příležitosti jednotlivých církevních svátků dětem vysvětlují jejich smysl.
Víra nespočívá ve schopnosti Boha pochopit, nýbrž zažít. Boží blízkost zakouší dítě nejsilněji ve chvíli, kdy se rodiče v jeho přítomnosti modlí. Má-li být společná modlitba s dítětem pro ně skutečně smysluplným zážitkem, je třeba, abychom dodržovali několik pravidel.
1. Když se modlíme, mluvíme srozumitelně.
2. Používáme slova, jejichž obsahu rozumí i dítě.
Dítě, vstupující do školy, zvládlo základní pohybové dovednosti, osvojilo si návyky, které z něho činí kulturního tvora, naučilo se dobře mluvit, dovede přijímat úkoly a dovede i spolupracovat na společném díle. Ovládá velmi bohatou škálu citových projevů, od soucitu až po sebevědomí. Ačkoli na jedné straně dozrává dítě školního věku ve vztahu k celku světa ke své duševní integritě, na straně druhé musí na těchto základech dále stavět a mnohé z dovedností ještě procvičit, rozvinout a protříbit.
Odpoutání je druhou schopností, kterou se musí osvojit především malé dítě, když předtím dosáhlo vazby jako kojenec. Hlavním úkolem v předškolním věku her zůstává postupné korigování egocentrismu dětského myšlení, cítění a jednání. V konfliktním procesu, kdy je třeba dokázat odpoutat se od mateřské vazby bez nebezpečí její ztráty, začíná plnit významnou roli otec, jenž má být v rodině nositelem klidu a řešitelem nejrůznějších situací a nesnází. Druhá blízká osoba vedle matky může účinně rozšířit malý svět matka-dítě ve větší prostor důvěryhodného, spolehlivého a láskyplného prostředí.
Zodpovědní rodiče začínají o dítě pečovat od okamžiku jeho početí: intenzivně se jím zabývají, cítí jeho blízkost, hovoří o něm, těší se na jeho narození, spojují s ním svou budoucnost. V dětech zahrnovaných rodičovskou láskou, zájmem, něhou a podporou se vytváří pozitivní citový náboj. Z tohoto „rezervoáru“ kladných citových zkušeností mohou děti těžit nejen pro svůj vlastní život, ale jsou schopny v něm nalézt zdroje i pro vlastní rodičovskou, otcovskou a mateřskou lásku.
„Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh...
Číst celé zamyšlení