Sobota v 16:00 hod. a 18:00 hod.
Neděle 16:00 hod. (kromě 4. a 5. neděle v měsíci, kdy jsou rodinné bohoslužby)
Život bystřického sboru je různorodý a bohatý. V činnosti evangelizační, výchovné, vzdělávací, charitativní a misijní spolupracuje s vedením sboru rovněž vedení Křesťanského společenství, z.s, které vzniklo na začátku XX. století z několika probuzeneckých hnutí působících na půdě evangelické a.v. církve Těšínského Slezska.
Zvláštností je několikaleté působení sboru v mediální oblasti. V oblasti masmédií bystřický sbor působí díky PROJEKTU IZRAEL (dále PI), který ve sboru vznikl v roce 1998. Jeho součástí je křesťanské videostudio PI. Jeho náplní je nejrůznější videotvorba, dabování zahraničních filmů, výroba vlastních pořadů, zabezpečování provozu tzv. „Bystřického křesťanského magazínu"" v regionální televizi, apod. Celý život sboru se všemi jeho bohatými aktivitami můžeme charakterizovat jako poklidný život věřících, který spočívá v plnění poslání křesťanů vůči světu v takové míře, jak jim to dovolil ve své milosti jejich Mistr a Spasitel Ježíš Kristus a jejich vlastní obětavost a aktivita pro misijní práci.
Bystřický kostel náleží k tolerančním kostelům, které vznikly na základě Tolerančního patentu z r. 1781. Povolení ke stavbě kostela bylo vydáno 8. 5. 1782. V r. 1783 byly z Banské Bystrice dovezeny varhany, v roce 1788 byl postaven nový oltář a dvě pavlače. V tomto prvotním dřevěném kostele se bohoslužby konaly přes 34 let. Druhý v pastor v pořadí Andrzej Paulini II. napsal a vydal první knížku k výuce náboženství. Používala se do roku 1880. Dřevěný kostel byl přestavěn na kamenný. Základní kámen byl položen 6. 5. 1811 a 21. 9. 1817 byl nový kostel posvěcen. Nové varhany byly koupeny v roce 1824. V r. 1849 byly zakoupeny dva zvony. U příležitosti 100.jubilea byly na jaře 1883 zasazeny na farním dvoře 2 lípy, 4 břízy a několik kaštanů. Nové zvony byly posvěceny v dubnu 1924, jmenují se: Víra, Naděje, Láska.
Konec druhé světové války přinesl do všech sborů uvolnění a novou naději na pokojný život.
Upřímně věřící členové sboru toužili po hlubším biblickém vzdělávání, a tak se začali scházet kromě bohoslužeb v neděli i na biblických hodinách. Zpívaly se písně z Harfy, četlo a rozjímalo se nad slovem Božím, lidé se s vděčností společně modlili a sdíleli se o své víře. Právě z jejich popudu vznikl v roce 1949 ""Misijní pěvecký sbor"", který vedl Vilém Zmuda.
V roce 1958 přejaly správu nad evangelickými hřbitovy bystřického sboru místní národní výbory. Po roce 1960 bylo vydáno povolení na obnovené pořádání odpoledních nedělních biblických hodin. V letech 1968-69 vydávala dokonce mládež svůj časopis s názvem ""Pravda života"". První vysílání bohoslužeb Slezské církve evangelické a.v. v rozhlase se uskutečnilo dne 19. 8. 1990. Místem konání těchto bohoslužeb byl zrovna bystřický evangelický kostel, ve kterém Boží slovo zvěstoval farář W. Szpak a vystoupil smíšený pěvecký sbor. Od srpna 1993 až do prosince 1994, kdy byla oficiálně zaregistrována nová Luterská evangelická církev a.v. (LECAV), se často musely bohoslužby konat venku před zavřenými dveřmi kostelů a kaplí. V zimním období s ohledem na zdraví bylo od těchto bohoslužeb upuštěno a jediná možnost pro bohoslužby sboru zůstala v kapli v Košařiskách, která byla již z dřívějška ve vlastnictví obce. Církevní obřady jako křty, sňatky a konfirmace byli nuceni členové sboru vykonávat v sousedních sborech SCEAV. Situace se zlepšila až při registračním řízení Luterské evangelické církve a.v., kdy její představitelé byli nuceni podepsat prohlášení, že nebudou znemožňovat výkon náboženských činností oprávněným osobám SCEAV ani nebudou klást žádné překážky při výkonu všech jejich vlastnických práv ve sborech. Přes dlouhé vyjednávání mezi oběma presbyterstvy došlo nakonec k dohodě a 11. 6. 1996 byla podepsána Smlouva o užívání církevního majetku mezi vlastníkem - farním sborem SCEAV a uživatelem - farním sborem LECAV v Bystřici.
„A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. Říkala si totiž: „Dotknuli...
Číst celé zamyšlení