Celocírkevní akce

Aktuálně za námi

K zakoupení

Augsburské vyznání Tisk Email Sdílet/založit
seznam článků
Augsburské vyznání
1. část; Hlavní články víry (1-21)
2. část; O svátosti pod obojí způsobou (čl. 22)
O manželství kněží (Čl. 23)
O mši (čl. 24)
O zpovědi (čl. 25)
O rozlišování pokrmů (čl. 26)
O klášterních slibech (čl. 27)
O církevní moci (čl. 28)

Toto vyznání z roku 1530 je stěžejním dokumentem všech evangelíků lutherského směru. Máme je i v názvu církve. Sepsal je Filip Melanchthon, blízký spolupracovník Martina Luthera, když měl v Augsburgu představit císaři Karlu V. reformační učení.

Předmluva k císaři Karlu V.


Nepřemožitelný císaři, rozmnožiteli říše, nejmilostivější pane! Vaše císařská milost se rozhodla svolat do Augsburgu říšský sněm, aby se usnesl o pomoci proti Turkovi, nejkrutějšímu, dědičnému a dávnému nepříteli křesťanského jména a náboženství, jak by bylo možno čelit jeho zuřivosti trvalou a stálou vojenskou pohotovostí. Potom také k jednání o roztržkách ve věci našeho svatého náboženství a křesťanské víry i o tom, aby v těchto náboženských otázkách byly názory a náhledy stran veřejně vyslechnuty, uváženy a pochopeny ve vzájemné lásce, tichosti a mírnosti, tak aby po nápravě všeho toho, co bylo na obou stranách z Písma nesprávně vykládáno, byly věci urovnány a přivedeny k jediné prosté pravdě a křesťanské svornosti, abychom pak setrvávali při jednom čistém, pravém náboženství, a tak jako žijeme a bojujeme pod jedním Kristem, abychom tak mohli také žít v jednotě a svornosti v jedné křesťanské církvi. A proto jsme my, níže podepsaní kurfiřti a knížata, spolu s jinými, kteří se k nám připojili, stejně jako další kurfiřti, knížata a stavové, pozvaní k dotyčnému sněmu, přispěchali do Augsburgu, abychom císařskému rozkazu poslušně vyhověli. A byli jsme tu, bez chlouby řečeno, mezi prvními.


Když tedy Vaše císařská milost hned na začátku tohoto sněmu zde v Augsburgu dala kurfiřtům, knížatům i říšským stavům oznámit, že každý říšský stav má podle císařského výnosu vyjádřit a předložit svůj náhled v jazyce německém a latinském, usnesli jsme se tuto středu a odpověděli Vaší císařské milosti, že články našeho vyznání předložíme již tento pátek.A tak, poslušni vůle Vaší císařské milosti, podáváme v této náboženské záležitosti své vyznání a vyznání našich kazatelů, jaké učení z Písma svatého a z čistého Božího slova v našich zemích, knížectvích, panstvích a městech káží a vyučují.


Jestliže podle výše jmenovaného císařského nařízení předloží svá mínění v této náboženské záležitosti latinsky a německy i ostatní kurfiřti, knížata a říšské stavy, my před Vaší císařskou milostí jakožto naším nejmilostivějším pánem dosvědčujeme, že jsme připraveni s dotyčnými knížaty, našimi přáteli, a stavy přátelsky rozmlouvat o vhodných způsobech a přijatelných cestách, abychom se, pokud to lze, v této záležitosti poctivě dorozuměli a bez vzájemných hádek se s ní pokojně vyrovnali, aby tak – dá-li Bůh – roztržky ustaly a došlo se k jednomu pravému, svornému náboženství a aby – jelikož máme všichni žít a bojovat pod jedním Kristem a jednoho Krista vyznávat, ve smyslu ediktu Vaší císařské milosti – bylo všechno přivedeno k Boží pravdě; o to Boha co nejvroucněji prosíme, aby byl této věci nápomocen a daroval pokoj.


Pokud by se však, co se týče ostatních kurfiřtů, knížat a stavů z druhé strany, toto projednávání náboženské otázky ve smyslu vyhlášky Vaší císařské milosti nezdařilo nebo nevedlo k užitku, my za sebe dosvědčujeme, že se proti ničemu, co by mohlo – s Bohem a s dobrým svědomím – sloužit k dosažení křesťanské svornosti, nebudeme zpěčovat, jak to Vaše císařská milost a potom i ostatní kurfiřti a říšští stavové, ano všichni, kdo jsou náboženství oddáni upřímnou láskou a náklonností, z tohoto vyznání našeho i našich kazatelů laskavě poznají a pochopí, jestliže tuto záležitost nepředpojatě vyslechnou.


Vaše císařská milost také dala ne jednou, ale vícekrát milostivě oznámit kurfiřtům, knížatům a ostatním říšským stavům a na špýrském sněmu, který se konal v roce 1526, písemně vyhlásit a veřejně přednést, že Vaše milost v této náboženské otázce z jistých příčin, které oznámila, nemíní o ničem rozhodnout a nic uzavřít, ale všemožně se u papeže přičiní, aby byl svolán obecný církevní sněm; jak to již bylo obšírněji vyloženo před rokem na předchozím špýrském sněmu. Vaše císařská milost tu prostřednictvím Ferdinanda, krále českého a uherského, našeho milostivého pána a přítele, potom prostřednictvím sněmovního řečníka a císařských pověřenců, dala mimo jiné vyhlásit, že vzala na vědomí a uvážila usnesení svého místodržícího v říši i předsedy a vládních rádců i vyslanců dalších stavů, kteří se v Řezně shromáždili, že by měl být svolán církevní sněm a že i Vaše císařská milost znává za prospěšné, aby církevní sněm byl svolán; a poněvadž věci, které se mezi Vaší císařskou milostí a římským papežem projednávaly, byly blízké svornosti a křesťanskému smíru, že Vaše císařská milost nepochybuje, že se papež ke konání obecného koncilu přikloní. Proto také Vaše císařská milost milostivě oznámila, že se přičiní, aby římský papež projevil souhlas a obecný sněm co nejdříve vypsal a svolal.


Pro případ, že by tyto neshody v náboženských otázkách nebyly mezi námi a druhou stranou přátelsky a v dobrotě urovnány, prohlašujeme před Vaší císařskou milostí, že se dostavíme a svou věc budeme hájit na obecném křesťanském a svobodném koncilu, pro jehož svolání se vždy svorně a jednohlasně vyslovili kurfiřti, knížata a ostatní říšské stavy na všech říšských sněmech, které se kdy za panování Vaší císařské milosti konaly. K takovému koncilu i k Vaší císařské milosti jsme se v této neobyčejně důležité a vážné záležitosti již dříve náležitým způsobem a podle práva odvolali. U tohoto odvolání dosud setrváváme a ani tímto ani žádným jiným jednáním (jedině že by se záležitost podle vyhlášky Vaší císařské milosti přátelsky projednala, urovnala a dovedla ke křesťanské svornosti) od něho nechceme a nemůžeme ustoupit, což i zde veřejně prohlašujeme.

Zdroj textu:

 

Kniha svornostiKniha svornosti. Symbolické čili vyznavačské spisy evangelických církví Augsburské konfese.
Praha: Kalich, 2006. 687 s. ISBN 80-7017-026-3.

(c) Sdružení Martina Luthera v ČR, 2006. Veškerá práva vyhrazena.

 



 
DALŠÍ INFO