První opravdu velkou zkouškou víry v mém živote bylo narození naší Andulky. Byla jsem těhotná, paráda!!! Bylo mi tak dobře, že bych snad mohla být těhotná pořád. :o)

A už mi začal devátý měsíc a hrozně jsme se na miminko těšili. Ve čtvrtek 3.4.2008 jsem šla do poradny a tam mi pan doktor naměřil vysoký krevní tlak. Dostala jsem léky a mohla jsem odejít domu pod podmínkou, že když se tlak zvýší, musím okamžitě do nemocnice, jinak by miminku hrozilo udušení.

Jsem evangelický farář v důchodu a působím ještě na částečný úvazek v naší církvi, zejména ve sboru v Českém Těšíně, Na Nivách. Do svých 57 let jsem byl zdravý a nikdy jsem nemusel ležet v nemocnici. Rok 1998 byl pro mne kritický. Byl jsem na dvou operacích a byl to div, že jsem ještě naživu a mohu zvěstovat Boží slovo.

Narození dítěte je zázrak. Často to slýcháme nebo čteme v různých časopisech a publikacích. Ale pro mě to skutečně zázrak byl. Boží zázrak, který změnil můj život. Pán Bůh mě ujistil, že On má moc nad každým životem.

Není tomu tak dávno, kdy jsem se zabýval duchařením (okultismem bych to asi nenazval), neboť jsem nezkoušel žádné větší rituály, ale kdyby se neodehrály okolnosti, za které jsem Bohu vděčný a o kterých vám dnes povím, tak jen těžko by šlo odhanout, jak by to dopadlo.