Havířov-Bludovice
farní sbor
Seniorát: Těšínsko-Havířovský
Lidé a kontakty
Charakteristika sboru
Tradiční sbor, ve kterém se každý bude cítit přijatý a důležitý. Na bohoslužby přichází většinou střední a straší generace. Podnikáme různé aktivity, které ještě více může prohloubit naše vztahy (různé výstavy, výlety ...)
Hlavní aktivity
BohoslužbyNeděle 8:30
Biblické hodinyÚterý 15.00
DorostPátek 16.00
Další aktivity a služby
Skupiny a služby
Kavárna pod věží - setkání poslední pátek v měsíci se zajímavým hostem (17.00 - 19.30)
Laudate - pěvecký sbor
Kostel a další objekty
Kostel
Evangelický kostel, 1781 - 1782, cca 700, nádherná vnitřní malba na stropu kostela
https://www.kostel-bludovice.cz/historie-bludovic-a-bludovickeho-sboru/
Další objekty
hřbitovní kaple v Šenově
hřbitovní kaple v Životicích
Stručná historie sboru
16. století
V době reformace přijali protestantskou víru také majitelé Bludovic a postupně i místní obyvatelé. Evangelíci tehdy používali původní bludovický kostel. Po nástupu protireformace však byly evangelické kostely na Těšínsku uzavírány a v roce 1654 přišli evangelíci také o kostel v Bludovicích. Následovalo období tajných bohoslužeb a pronásledování.
1709
Po Altranstädtské smlouvě vznikl v Těšíně Ježíšův kostel, jeden z tzv. kostelů milosti. Také evangelíci z Bludovic patřili k jeho rozsáhlé farnosti a na bohoslužby údajně chodili přibližně tři hodiny pěšky.
1782
Po vydání Tolerančního patentu se evangelíci z Bludovic, Šumbarku, Šenova, Datyň a Suché rozhodli založit vlastní samostatný sbor. Zavázali se, že budou sami financovat duchovního, učitele, školu i modlitebnu. 18. dubna 1782 byl v Dolních Bludovicích položen základní kámen evangelické modlitebny. Stavba mimochodem nebyla úplně bez problémů. Toleranční předpisy například nepovolovaly, aby modlitebna působila jako klasický kostel nebo měla vstup přímo od hlavní cesty. Úřady proto stavbu na čas zastavily a požadovaly zazdění vchodu a změny části stavby. Po intervenci místní vrchnosti mohli evangelíci od října 1782 pokračovat a v roce 1783 byla modlitebna dokončena.
1843
Do té doby byli místní evangelíci pohřbíváni na katolickém hřbitově. V roce 1843 dostal sbor darem pozemek pro vlastní hřbitov, který byl 13. listopadu 1843 posvěcen.
1850 - 1852
Toleranční modlitebna původně nesměla mít věž ani zvony. Teprve po získání větší náboženské svobody byl 16. července 1850 položen základní kámen věže. Roku 1852 byla věž dokončena a byly zavěšeny zvony; slavnostní posvěcení věže, zvonů a hodin proběhlo 24. srpna 1852. A právě 24. srpen se stal tradičním dnem připomínky založení bludovického sboru a kostela.
1906
V roce 1906 vznikl Svaz evangelické mládeže v Bludovicích. Zaměřoval se na společnou četbu Bible, modlitby, pěvecké sbory, vzdělávání a společná setkání. Podle historie sboru právě mládežnická činnost výrazně oživila jeho život.
1920
Rozdělení Těšínského Slezska v roce 1920 postavilo sbor do nové politické a církevní situace. Bludovice se ocitly na československé straně hranice a bylo potřeba řešit také národnostní a jazykové poměry ve sboru.
1925
V roce 1925 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí interiéru. Malíř Hrnčíř z Bohumína vytvořil výraznou stropní malbu představující Nový Jeruzalém, která patří dodnes k charakteristickým prvkům kostela.
1939
Sbor zakoupil varhany od firmy Rieger z Krnova. Nástroj má přes tisíc píšťal a později prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
1944
Do historie bludovického sboru výrazně zasáhla také Životická tragédie 6. srpna 1944. Při nacistické odvetě bylo zavražděno 36 obyvatel; podle historie sboru bylo 18 z obětí evangelického vyznání.
1949 - 1950
Bludovický sbor byl původně obrovský. V letech 1949–1950 se od něj osamostatnily Suchá, Stonava a Těrlicko. Historie sboru uvádí, že tím Bludovice přišly přibližně o 6 500 členů a zůstalo kolem 3 500 sborovníků.
1949 - 1955
Od roku 1949 začala výstavba nového města Havířova, což výrazně proměnilo dosavadní venkovské prostředí Bludovic a život sboru. V následujících desetiletích navíc sbor fungoval pod silnými omezeními komunistického režimu; stát například převzal bývalou evangelickou školu, která byla sboru navrácena až v roce 1992.
Naši pastoři
1783-1784
Daniel Wagner, pastor sboru
1784-1793
Ferdinand Szelecseny, pastor sboru
1793-1974
Ondřej Orgony, pastor sboru
1794-1802
Christian Raschke, pastor sboru
1802-1847
Samuel Traugott Barthelmuss, pastor sboru
1844-1847
Karel Gazda, pastor sboru
1847-1848
G. Kupferschmied, pastor sboru
1848-1894
Bernard Folwarczný, pastor sboru
1891-1904
Hugo Folwarczný, pastor sboru
1897-1908
Jiří Kubaczka, pastor sboru
1904 - 1920
Josef Mamica, pastor sboru
1913-1940, 1948-1955
Karel Teper, pastor sboru
1924 - 1927
Josef Fierla, pastor sboru
1928-1940, 1945-1960
Rudolf Goszyk, pastor sboru
1940 - 1945
Kornelius Guttenberger, pastor sboru
1941 - 1943
Jan Fusek, pastor sboru
1941
Vilém Firla (kandidát teologie)
1941 - 1945
L. Raabe - za války tajemník sboru
1945 - 1952
František Budinský, pastor sboru
1945 - 1948
Jan Unický, pastor sboru
1945 - 1948
Jiří Czyż, pastor sboru
1955 - 1977
Karel Krzywoń, pastor sboru
1969 - 1970
Gustav Cienciala, pastor sboru
1971 - 1979
Stanislav Piętak, pastor sboru
1977 - 1979
Kazimír Suchanek, pastor sboru
1979 - 1992
Vladislav Volný, pastor sboru
1979 - 1983
Vilém Szlauer, pastor sboru
1992 - 1996
Bohdan Taska, pastor sboru
1994 - 1998
Renata Firlová, farářka sboru
1995 - 1998
Boleslav Firla, pastor sboru
1998 - 2020
Vladislav Volný ml., pastor sboru
2020 - doposud
Renata Firlová, administrátor


