Karviná

Fryštát byl v době reformace výrazně protestantským městem. Městská kronika uvádí, že kolem roku 1560 se zde Lutherovo učení rychle rozšířilo a obyvatelé města postupně přešli k protestantismu. Prvním doloženým fryštátským evangelickým pastorem byl Jakub Preis. V letech přibližně 1560–1630 zde působila řada protestantských kazatelů.

Po vydání Tolerančního patentu roku 1781 chtěli evangelíci ve Fryštátě znovu získat vlastní duchovní zázemí. Historický pramen dokonce uvádí přibližně 100 luterských rodin, které chtěly zřídit vlastní faru, modlitebnu a povolat pastora, protože do Těšína i Bludovic to měly daleko. Měli připravený dům pro modlitebnu, zajištěné prostředky na pastorův plat i provizorní bydlení. Žádosti o povolení samostatné evangelické fary však nebyly úspěšné.

V původní Karvinné, dnešní části Karviná-Doly, vznikl roku 1903 evangelický hřbitov. Pozemek získal Evangelický hřbitovní spolek pro Karvinou a Solcu. V roce 1906 byla uprostřed hřbitova dokončena evangelická kaple se zvonovou věží podle návrhu stavitele Huga Königsbergra.

V Karviné vzniká samostatný Farní sbor SCEAV v Karviné.

Jan Cieslar, pastor sboru

Emil Macura, pastor sboru

Michal Mazur, vikář