Lem jeho pláště

zena_dep

„A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. Říkala si totiž: „Dotknuli se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!““

Matouš 9:20-21

I v životě křesťana jsou chvíle, v nichž se nedokáže zbavit svých problémů: nemocný člověk ležící na posteli mnoho let; manželství, jež skončilo v nevyřčené bolesti a žalu; dítě, které se vydalo jinou cestou, než jsme doufali.

Kam se obrátit, když se zdá, že všechny dveře jsou zavřené, když se zdá, že se Bůh o nás nestará a že nás neslyší?

Kam se obrátit, když se zdá, že všechny dveře jsou zavřené, když se zdá, že se Bůh o nás nestará a že nás neslyší? Bezejmenná žena, o níž čteme v dnešní pasáži, nám poslouží jako výborný příklad.

Prodírajíc se davem přistoupila k Ježíši zezadu a řekla si: „Kdybych se alespoň mohla dotknout lemu Jeho pláště!" Ona se vlastně ani nemodlila. Bylo to jen prosté vyznání víry, projev důvěry v lásku a všemohoucnost Syna Božího, ke kterému se chtěla přiblížit.

„Kdybych se alespoň mohl dotknout lemu Jeho pláště!" Toto vyznání platí i pro nás. Jeho všemohoucnost, moudrost a láska jsou tak blízko!

Když se zdá, že vše je proti nám a my propadáme beznaději, víme, že dveře k Tobě jsou otevřené a že Ty nasloucháš našim prosbám. Amen.

Více podobných zamyšlení pro každý den roku najdete v této publikaci:
Na každý den
Český Těšín: Slezská církev evangelická a. v., 1999.