Zrak upřený na Krista

zrak_na_krista „Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mně.““

Matouš 14:30

Nad mým stolem visí starý obraz Richarda Pinxe s nápisem: „Pane, pomoz mi.“ Zobrazuje Ježíše jdoucího po vodě a natahujícího ruku k tonoucímu Petrovi.

Přestaneme-li se dívat na Ježíše a kříž, začínáme se potápět.

Hleděl-li Petr do Ježíšových očí, kráčel i po moři. Jakmile se zadíval na hněvivé vlny, vzdouvající se kolem něj, tonul. Tím, že Petr přerušil zrakový kontakt s Ježíšem, vlny ho začaly pohlcovat.

Přestaneme-li se dívat na Ježíše a kříž, začínáme se potápět. Život se pro nás stává příliš náročným, protože vody života nejsou vždy tak jemné jako sklo zrcadla. Problémy a nebezpečné situace rozbouří tyto vody. Vlny jsou drsné a ohrožují nás. Velmi často dostáváme strach a začínáme se topit, nevidíme nastavenou ruku Pána Ježíše.

Jsme-li v nebezpečí, pozvedněme kříž Ježíšův a upřeme svůj zrak na Krista. On do nás investoval Své utrpení a smrt a nikdy nedovolí, aby nás hněvivé vlny pohltily. Budeme-li se dívat na Krista, uvidíme jeho nataženou ruku. Kříž je naše záchrana.

Pane, pomoz mi, když kolem hrozí bouřlivá mračna a naše životní loď troskotá. Amen.

Více podobných zamyšlení pro každý den roku najdete v této publikaci:
Na každý den
Český Těšín: Slezská církev evangelická a. v., 1999.