Naše útočiště

domov

„Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení.“

Žalm 90:1

Už jste někdy viděli velikou skálu, vrhající svůj stín na řeku, protékající v její blízkosti? Řeka je neustále v pohybu, avšak skála se ani nepohne, pevně stojí na svém místě. Stejně tak je tomu i s Bohem.

Bůh je útočiště člověka po všechny generace.

Mojžíš nám v žalmu podává vysvětlení naší víry. Popisuje věčnou existenci Boha, hovoří o závislosti všech stvořených bytostí na Něm i o našem osobním vztahu s Ním. Bůh je útočiště člověka po všechny generace.

40 let putoval Mojžíš a jeho lid. Po celou dobu měli jistotu, že v Bohu je jejich útočiště. Onu jistotu Bůh zaslíbil i nám. Domov je místem bezpečí. Nic nám nemůže uškodit doma v Kristově náručí. Cestovatel se jistě těší domů z náročných cest, marnotratný syn se vrací domů ve chvílích samoty a slabosti.

Na cestě zpět k našemu věčnému domovu už nestojí pomstychtivý anděl s hořícím mečem, nebeský domov je přístupný všem, kteří nalezli v Bohu skrze Ježíše Krista místo věčného útočiště. Ježíšovy probodnuté ruce otevřely nebeské dveře.

Náš Bože, jsi naše pomoc i naděje pro budoucnost, staň se naším útočištěm před prudkou bouří a naším věčným domovem. Amen.

Více podobných zamyšlení pro každý den roku najdete v této publikaci:
Na každý den
Český Těšín: Slezská církev evangelická a. v., 1999.