„Ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal našim otcům, vyvedl vás Hospodin pevnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z rukou faraóna, krále egyptského."

5. Mojžíšova 7:8

 Mojžíš, vůdce lidu, se snažil vysvětlit národu, proč Bůh tolik miluje Svůj lid a proč se právě on stal národem vyvoleným.

"Ježíšovi vstoupily do očí slzy.“

Jan 11:35

Mariina panenka se rozbila. „Zastavila jsem se, abych jí pomohla“, řekla malá holčička své mamince. Maminka se otázala: „A jak jsi jí pomohla?“ „Plakala jsem s ní“, vysvětlovala dcera.

"Pamatuj na slovo dané svému služebníku.“

Žalm 119:49

Obvykle přemýšlíme o včerejšku jako o dni, bezprostředně předcházející tomu, ve kterém nyní žijeme. Co se týče času, včerejší den vždy přesahuje minulost, ať už před 24 hodinami nebo 24 lety.

„Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“

1. Korintským 13:12

Je-li Bůh vševědoucí, proč dopustil, aby do světa vstoupil hřích? I když si lidé kladou tuto otázku velmi často, odpověď na ni neznáme. Nezačneme však pochybovat o naší víře? Neměli bychom se zamyslet nad tím, proč neumíme na tyto a podobné otázky nalézt uspokojující odpověď?

„V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli.“

Žalm 76:2

Položili jste si už někdy otázku, jaký význam má jméno?

Rodiče ve starém Izraeli měli mnohem náročnější úkol než součastní rodiče. Dle tradice mělo jméno vypovídat o jednotlivci. Dát  dítěti jméno znamenalo příležitost vyjádřit náboženské přesvědčení nebo indikovat něco o budoucnosti dítěte  podle představ rodičů.

„Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů.“

Malachiáš 3:1

Události prvních Vánoc byly nečekané. Lidé po staletí očekávali příchod Mesiáše. Když Kristus přišel na svět, byl Jeho příchod neočekávaný a náhlý.

„Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.““

Jan 2:5

Malé děti často kladou otázku „proč?“, mají-li něco vykonat. I následovníci Pána Ježíše pokládali zmíněnou otázku svému Mistrovi nesčetněkrát: na svatbě v káně Galilejské, při nezdařeném rybolovu, při nasycení pěti tisíců lidí. Při uzdravení slepého muže.

„Svolá své přátele a sousedy a řekne jim: „Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.““

Lukáš 15:6

Průměrný turista by se na horách neměl vyhýbat vyznačeným trasám. Někteří si myslí, že najdou svou vlastní trasu, ale mohou sejít z cesty a ztratit se. Většina z nich možná nalezne zpáteční cestu, ale někteří se nikdy nevrátí.

„O to se snažím a zápasím tak, jak On působí ve mně svou silou.“

Koloským 1:29

Starším lidem se neodvážíme říci, že život křesťana je jako vánek. Oni dobře vědí, co to obnáší. Nemáme právo mladým lidem nalhávat, že křesťanská víra po nikom nic nežádá. Má-li být naše víra zřejmá, musíme to dát najevo.

„Řekl jim: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte.“

Marek 6:31

Ve sportu se trenér často rozhodne pro přerušení hry, aby si hráči odpočali, dohodli se na další taktice, oslabili útočníky. V každodenním životě je dobré najít si čas na odpočinek. Když se učedníci vrátili z kazatelské mise. Ježíš jim navrhl odpočinek, aby mohli načerpat nových sil.