Jednou je nám smutno a pláčeme, jindy se radujeme a jásáme. Kdo ví, co přijde zítra?

Když nezasvěcený člověk pročítá uvedený text, může si myslet, že svět je plný odlišností, ne-li protikladů a nových zkušeností. Stále se děje něco nového. Jednou je nám smutno a pláčeme, jindy se radujeme a jásáme. Kdo ví, co přijde zítra?

Z této zdánlivé nejistoty můžeme vyvodit závěr, že život je vichrem necílených událostí.

Věřící někdy vidí skutečnosti pohledem zkušeností a prožitků, častěji okem víry a naděje. Mocí Ducha svatého si uvědomují, že zdánlivá „hloupost kříže“ má v Bohu smysl, a tak mohou žít ve zdánlivých protikladech. Zrak víry a naděje je součástí životního vybavení pro život víry v Pána Ježíše, který může všechny protiklady proměnit v harmonii.

Pane Bože, děkuji Ti, že jsi mou oporou ve všech chvílích i v těch, kterých vůbec nerozumím. Mám jistotu, že přijde čas, kdy porozumím všemu, co se dálo se mnou a prohlédnu díky Tobě Tvůj záměr se mnou. Amen.