Bylo mi to trochu líto.
Pán Bůh mi ale dal poznat, že přece každý den, každá prožitá chvilka je zázrak a On nás vede a ochraňuje i při těch nejběžnějších a nejobyčejnějších činnostech.

"On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách." (Žalm 91:11)

Tak třeba: když měl Marek 1 rok, sousedka nás pozvala na zahradu, kde mají dost velký asi 150 cm hluboký bazén. Bylo krásně teploučko, a tak jsme vlezli do vody. Marka jsem pevně držela a spolu s dalšími sousedkami a jejich dětmi jsme si užívali toho příjemného ochlazení. Chvilku jsem se věnovala své starší dcerce, když najednou se mi Mareček vysmekl a vyklouzl z rukou do vody. Byly to vteřiny, když jsem ho uchopila a vyzvedla nad hladinu. Díky Bohu byl v pořádku. Ale najednou se mi v hlavě honily myšlenky, co by se stalo, kdyby voda byla zakalená a já ho nemohla hned najít, nebo co kdyby se té vody nadechnul?!

Nebo: Joalka už odmalička ráda jezdí na kole a také se to celkem brzo naučila. Dost často proto vyrážíme na výlety a projížďky. Jednou jsme se vraceli už domů a jeli jsme po chodníku vedle hlavní cesty. Ten chodník je dost vysoký, asi tak 30 cm nad povrchem vozovky. Joalka jela přede mnou a otočila se, protože mi chtěla něco říct. Přitom ale předním kolem z toho chodníku sjela a převrátila se i s kolem na hlavní silnici, která je dost frekventovaná. A zase jsem si musela uvědomit, že díky Bohu zrovna žádné auto nejelo a dcerka vyvázla jen s malými odřeninami.
A potom že se zázraky nedějí!

Halina Piętaková

Tento článek byl původně napsán pro časopis Mamina - křesťanský časopis pro "maminy na plný úvazek" (vydává křesťanské sdružení Jókebed). Bližší informace, ukázkové exempláře a případné objednávky k dispozici na adrese casopismamina (zavináč) centrum.cz