Bohoslužebný život

Světem víry

×

Upozornění

JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 62

Církevní rok

kostelikCírkev se rozhodla připomínat si podobně jako Izrael nejdůležitější skutky Boží lásky a věrnosti každý rok v určitých dnech. Církevní rok je stejně dlouhý jako rok kalendářní, avšak nedělí se na měsíce, nýbrž na neděle a svátky. Sváteční polovina roku se skládá ze tří svátečních okruhů: vánočního, velikonočního a svatodušního.

Advent

Rok začíná adventem, který tvoří období čtyř nedělí před Vánocemi (začíná tedy poslední listopadovou nebo první prosincovou neděli). V adventu si připomínáme, jak Bůh splnil svá zaslíbení narozením Ježíše Krista a dovrší je jeho druhým příchodem (advent = příchod).

Vánoce

Vánoce se slaví církev teprve od 4. století. Bible nám neumožňuje určit přesnou dobu ani rok Ježíšova narození. Církev se však rozhodla slavit Vánoce v době zimního slunovratu na znamení, že jeho příchod přináší světlo do temnot našeho hříchu, smrti a nejistoty. 25. prosinec byl stanoven uměle, podobně jako rok Kristova narození, od něhož počítáme náš letopočet. Ve skutečnosti se Ježíš zřejmě narodil o 4-5 let dříve.

Postní období

Velikonocům předchází postní období, v němž se zdržujeme zbytečného veselí a zábav na památku toho, že se Ježíš v těch dnech připravoval na své utrpení. Šest postních neděli má tradiční latinské názvy podle prvních slov žalmu, který se příslušnou neděli četl.

Velikonoce

Velikonoce se podle židovské tradice slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Je to svátek pohyblivý a každý rok se slaví jindy. O Velikonocích si připomínáme Kristovu oběť na kříži (Velký pátek) a jeho vzkříšení (Velikonoční neděle). Lidové zvyky (pomlázka) jsou většinou pohanského původu a souvisí s příchodem jara.

Nanebevstoupení a svatodušní svátky

Čtyřicet dnů po velikonocích následuje svátek Nanebevstoupení (ve čtvrtek) a 50. den po Velikonocích jsou svátky svatodušní. Při nich si připomínáme, jak učedníci přijali sílu Ducha svatého a začali lidem přinášet radostnou zprávu o našem spasení. Svatodušní svátky připomínají vznik církve a spolu s Velikonocemi jsou pohyblivé (každý rok se slaví jindy).

Trojiční období

Týden po svatodušních svátcích se připomíná svátek Svaté Trojice, který se však začal slavit až na přelomu prvního tisíciletí. Zbývajícího půl roku se neděle počítají pořadový číslem po Trojici až do adventu. Tato část roku zahrnuje 23-27 nedělí po Svaté Trojici a patří sem tyto památné dny a svátky: Petra a Pavla (29. června), Cyrila a Metoděje (5. července), Mistra Jana Husa (6. července), Díkůvzdání za úrody země (většinou některou neděli v září nebo v říjnu), Památka posvěcení chrámu, Památka reformace a Památka zesnulých.

Hlavní křesťanský svátek: neděle

Hlavním křesťanským svátkem je neděle - první den po sobotě - která se slaví jako oslava Kristova vzkříšení. V tento den se scházeli k bohoslužbám již první křesťané a nazývali ho Den Páně. Na tento den se později přesunulo i dodržování sedmého dne odpočinku. Smyslem křesťanské neděle není nicnedělání, ale příležitost věnovat tento den Pánu Bohu a svým bližním. V neděli navštěvujeme pravidelně bohoslužby, snažíme se být pohromadě se svými nejbližšími a nezapomínat na nemocné a osamělé. V neděli bychom neměli dohánět, co jsme v týdnu nestihli nebo zanedbali, ale radovat se z Boží dobroty a osvobodit se tak od každodenních starostí. Podobně slavíme Vánoce, Velikonoce a další křesťanské svátky. Různé zvyky spojené s těmito dny nám nesmí zakrýt, že to nejdůležitější je, co pro nás v Ježíši Kristu učinil Bůh.

01

Aktuálně za námi


Další fotogalerie

Zamyšlení

Osvobozen k modlitbě

„V něm smíme i my ve víře přistupovat k Bohu svobodně a s důvěrou. Proto prosím, abyste se nedali...

Číst celé zamyšlení

Vyhlašujeme fotosoutěž Setkání generací!

 

SCEAV na facebooku

Chcete-li být v kontaktu z nejaktuálnějším děním v naší církvi,
sledujte nás na Facebooku.

Kalendář akcí

09.08.2018
12.08.2018

18:00
13:00

9
10.11.2018
8:00
15:00

10
Nenalezeny žádné události
 alt=