Jestliže den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, tu nalezneš rozkoš v Hospodinu… (Izajáš 58,13-14b)
Neděli světíme na památku vzkříšení Pána Ježíše. Vánoční, velikonoční a svatodušní svátky nejsou ustanoveny církví kvůli pověrečným zvyklostem nebo nadměrné konzumaci, ale kvůli posvěcení našich životů(1P 1,14-15). Společenství s Kristem vede k opravdové hojnosti života (Jan 10,10).
Dovolenou křesťan využije k odpočinku tělesnému i duševnímu. Vyhýbá se nudě a uniká pokušení. I na rekreaci jede s vědomím Boží přítomnosti a vyhledává vhodnou náplň volného času. Nezanedbává čtení Božího slova a modlitbu. Je-li to možné, vyhledá sbor, ve kterém je věrně zvěstováno Slovo Boží.