Slezská církev evangelická a. v. ve spoluprácí s Církevní základní školou v Třinci, Gymnáziem Beskydy Mountain Academy ve Frýdlantě nad Ostravicí a Sítí křesťanských učitelů pořádá druhý ročník konference Křesťan za katedrou, který je určen pro pracovníky ve školství, církvi, rodiče a všechny, kdo se zajímají o křesťanské vzdělávání. Účastníci konference budou společně hledat odpověď na otázku jak sdílet evangelium na školách, budou hovořit o duchovní autoritě rodičů a učitelů. Hlavními řečníky konference jsou Henryk Wieja z Polska a Bob Barber z USA.
„Láska mezi mužem a ženou je v bibli jednou z mála možností, kdy se na této zemi obnovuje ztracený ráj. V něm byli muž a žena nazí a nestyděli se. Podobnou milost smíme prožít ve svých manželstvích. Láska je dar, který nás vrací do ráje. Ale ne natrvalo. Právě nespolehlivost a nedokonalost lidské lásky nám připomíná, jak je nám ráj vzdálený a nedosažitelný. Naše manželství nás do ráje nepřivedou, byť si to možná v prvních letech myslíme. Ale to co chybí a vždycky bude chybět lásce lidské, nechybí lásce Boží. Ta nahradí, co chybí našim vztahům.“ Jaké jsou naše vztahy a lásky?
Připravované díly v roce 2013:
Leden – Pravda o nemoci
Únor – Psychologie štěstí
Březen – Okultismus – jak z toho ven?
Duben – Bezpodmínečná láska v manželství
Květen – rodičovská pouta
Červen – Žijte ekologicky!
Odpoutání je druhou schopností, kterou se musí osvojit především malé dítě, když předtím dosáhlo vazby jako kojenec. Hlavním úkolem v předškolním věku her zůstává postupné korigování egocentrismu dětského myšlení, cítění a jednání. V konfliktním procesu, kdy je třeba dokázat odpoutat se od mateřské vazby bez nebezpečí její ztráty, začíná plnit významnou roli otec, jenž má být v rodině nositelem klidu a řešitelem nejrůznějších situací a nesnází. Druhá blízká osoba vedle matky může účinně rozšířit malý svět matka-dítě ve větší prostor důvěryhodného, spolehlivého a láskyplného prostředí.
Zodpovědní rodiče začínají o dítě pečovat od okamžiku jeho početí: intenzivně se jím zabývají, cítí jeho blízkost, hovoří o něm, těší se na jeho narození, spojují s ním svou budoucnost. V dětech zahrnovaných rodičovskou láskou, zájmem, něhou a podporou se vytváří pozitivní citový náboj. Z tohoto „rezervoáru“ kladných citových zkušeností mohou děti těžit nejen pro svůj vlastní život, ale jsou schopny v něm nalézt zdroje i pro vlastní rodičovskou, otcovskou a mateřskou lásku.
Vedle církve a školy nám Pán Bůh dává také rodinu jako místo, kde se uskutečňuje křesťanská výchova. Jejím cílem, řečeno spolu s apoštolem Pavlem, je „zralé lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti“ (Ef 4,13), jinými slovy: zralost ve víře, lásce a naději. V křesťanské výchově nejde jen o předání určitých všeobecných náboženských fakt a principů, ale o vedení dětí ke vztahu k Ježíši Kristu a jeho církvi. Bible, Starý i Nový zákon, klade důraz na náboženskou výchovu v rodině (Dt 6,4-9.20-25; 1Tm 3,4). V tomto je role křesťanské rodiny nezastupitelná.
Konfirmace navazuje na křest a opravňuje k přijímání Večeře Páně. Ve křtu jsme se stali dětmi Božími a konfirmace nás vede k tomu, abychom výsadu Božích dětí prožívali v naději zjevení Božího království. Svátost křtu i Večeře Páně souvisí se smrtí a vzkříšením Pána Ježíše (Ř 6,3-6; 1 K 11,26). Konfirmace spojuje obě svátosti a podněcuje, vyzbrojuje a zavazuje věřící k následování Ježíše Krista v novotě života. Život s Kristem má svůj cíl v Božím království.
„Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy...
Číst celé zamyšlení