Předkládáme vám soubor pomocných otázek, které mají přispět ke hledání odpovědi na tak závažnou otázku, jako je výběr vhodného partnera pro celoživotní soužití v manželství.
Výsledky odpovědí Vám ovšem neprozradí, ani zda jste volili správně životního partnera, tím méně, zda bude Vaše manželství úplně šťastné. Tento dotazník má být jen pobídnutím ke kritickému pohledu na partnera i na sebe. Otázky svým mluvnickým tvarem směřují sice výlučně na partnera, ale stejně tak je můžete obrátit na sebe.
Jsou kladeny různě – jednou je příznivější kladná, jednou záporná odpověď. Pokud si nejste jisti morálním zhodnocením odpovědi, požádejte o radu osobu zkušenější, která má navíc citlivé srdce a křesťanské svědomí.
Dotazník může použít hoch i dívka, pro úsporu místa jsou však otázky kladeny jen v jednom znění a to ve formě směřující od dívky k chlapci. Mladé muže proto prosíme, aby si pozměnili znění otázek do svého rodu. Pouze v oddíle charakterových vlastností je několik otázek zaměřených výlučně na dívky.
Snažte se odpovídat pravdivě a bez iluzí, jinak by tento test neměl smysl. Vyjdou-li Vám vesměs příznivé odpovědi, nemyslete si, že máte vyhráno! Manželství je přes krátkost života hodně dlouhé, má mnohé nevypočitatelné okamžiky a je závislé na mnoha činitelích, které jsou mimo náš vliv. Ať se tedy nikdo necítí být bezpečným před ztroskotáním. Na druhé straně zase přes počáteční nepříznivé předpoklady může vyrůst manželství dobré a šťastné. Jak to? Stačí si uvědomit, že manželství není nikdy sňatkem uzavřeno. Vytváří se naším pracným úsilím po celý život. Je zapotřebí budovat jeho hodnoty až do stáří s nezmenšenou ochotou a odvahou.
1. Základní otázky
- Je můj partner věřící člověk, nebo ateista? (nejenom slovy, ale způsobem života)
- Je stejného náboženského vyznání jako já?
Jestliže přes zásadní rozpor v tomto bodě váháte, zda se s ním máte rozejít, či ne, pak si zodpovězte další otázky:
- Kde a jakou bychom měli svatbu?
- Nevadilo by mi to, kdybychom se spolu nemodlili a neúčastnili se křesťanských shromáždění?
- Měl by v úctě mé přesvědčení?
- Souhlasil by s tím, aby naše děti byly vychovávány v mém náboženství?
- Bylo by mi lhostejné vědomí, že to působí na děti nepříznivě, když rodiče stojí každý na jiné straně?
- Neovlivňovali by jej jeho příbuzní proti mně?
2. Náboženský život
- Co pro něj znamená víra?
- Jak uplatňuje svou víru v životě?
- vidí v náboženství ryze soukromou záležitost?
- byl by ochoten snášet pro své náboženské přesvědčení i eventuální nepříjemnosti v zaměstnání?
3. Charakterové vlastnosti
- Domnívám se, že k vzájemnému dokonalému poznaní stačí půl roku, rok, delší doba?
- Vím přibližně, u kterých vlastností je lépe, když mají manželé rozdílné povahy, a kde je lépe mít shodná zaměření a chování?
- Je můj partner tak duševně vyspělý a ustálený, že již pravděpodobně nebude své názory podstatně měnit?
- Nemyslí jenom na sebe?
- Dovede pomoci druhým?
- Není despota, neurvalý, tvrdý? (Prozatím ne ke mně, ale k druhým lidem)
- Dovede přinášet oběti pro druhé, pro dobrou věc?
- Dovede se ovládat?
- Je ohleduplný, jedná s taktem, diplomaticky?
- Má smysl pro humor? Snese i hrubý žert na vlastní účet?
- Nebaví se rád na cizí účet?
- Mluví nešetrně o druhých lidech?
- Umí zacházet s penězi a plánovat – tj. být šetrný bez lakomosti a velkorysý bez rozhazovačnosti?
- Je schopen uživit rodinu?
- Jak si představuje společné hospodaření s penězi? (Má mít peníze na domácnost manžel nebo manželka, má si druhý partner ponechávat jen kapesné nebo volně disponovat všemi penězi, má hospodařit se svým platem nebo jde vše do jedné kapsy…)
- Pracuje poctivě na každém úseku své působnosti?
- Má úctu k soukromému i veřejnému majetku? (tj. respektuje jej a umí dobře hospodařit, i když to nejde do vlastní kapsy)
- Je houževnatý a vytrvalý v započatém díle?
- Má rád pořádek a dovede jej udržovat doma i na pracovišti?
- Není malicherný a puntičkářský? (jakým hodnotám dává přednost?)
- Nemusí mít za každou cenu nejmodernější kravatu či košili?
- Dbá na mínění společnosti, na lidské řeči? (chce za každou cenu udržet dekorum před okolím, i když zraňuje lásku v rodině?)
- Má smysl pro vážnost života?
- Má mimo své povolání další zájmy?
- Jaké jsou jeho koníčky?
- Má zájem o kulturu? (nejen televizi, ale divadlo, koncerty...)
- Co nejraději dělá ve volném čase?
- Nepodléhá alkoholu nebo jiné závislosti?
- Je kuřák? Nebude mi to vadit?
- Není má dívka lehkomyslná?
- Jak se chová k mužům?
- Nesnaží se podmaňovat, flirtovat?
- Zachovává přirozený stud?
- Neobléká se příliš nápadně, nevkusně?
- Není naopak otrokyní módy, výstřední? (nejen v oblékání)
- Dovede vařit?
- Pomáhá doma mamince s úklidem i s hrubými pracemi?
- Jsem ochotný ji přijmout, i když si představím, že bude později věrným obrazem své matky?
4. Postoj k manželskému životu
- Jaký má názor na nerozlučitelnost manželství?
- Jak posuzoval rozvod u svého přítele, známého, ve společnosti?
- Jak si cení manželské věrnosti?
- Bere na lehkou váhu flirtování vdaných mužů a žen?
- Co soudí o tzv. otevřeném manželství?
- Je žárlivý?
- Vezmeme do důsledku Kristova slova: Proto opustí člověk otce i matku…?
- Není příliš citově vázán na rodiče, zvláště na matku?
- Bude ochoten a schopen samostatného rodinného života mimo svoji původní rodinu?
- Jsou reálné vyhlídky na naši samostatnou domácnost (vlastní byt) a co pro to podniká?
- V jakém pořadí si chce zařizovat byt? (co koupit nejdříve, co potom atd..)
- Je pro půjčku, nebo chce zařízení kupovat postupně až našetří?
- Domnívám se, že jsem schopna spolubydlení s rodinou partnera?
- V případě, že budeme sdílet byt s mými či partnerovými příbuznými, prohovořili jsme mezi sebou a také s budoucími spolubydlícími do všechno podrobností plánované soužití?
- Nebudeme chtít, abych ve vedení domácnosti kopírovala jeho matku? (Rodinné zvyky, výběr a příprava jídel apod.)
- Nebude vyžadovat, abych se podřídila vůli jeho matky? (ona tomu rozumí lépe)
- Jak se staví k mým rodičům? Nebudou mu vadit?
5. Postoj k poslání manželství
a) Partnerské vztahy
- Jaká je podle něj role ženy v manželství? (podle toho, co rád čte, jaké filmy vyhledává, jaké jsou názory společnosti, ve které žije – v zaměstnání, ve škole…)
- Jak se chová k jiným dívkám?
- Jak se chová ke starším ženám?
- V čem vidí smysl manželství?
- Co si představuje pod pojmem partnerství?
- Považuje hluboký přátelský vztah a partnerský poměr mezi manžely za nutný?
- Projevuje zájem o mé potřeby, problémy, práci?
- Dovede obhájit svůj vlastní názor na věc a přesto s účastí vyslechnout a pohovořit si o mém názoru?
- Dovede mi projevit úctu a uznání?
- Snaží se podporovat mě v dušením a duchovním růstu?
- Mám k němu naprostou důvěru?
- Jsem vůči němu otevřená, nebojím se prozradit mu své nejistoty, chyby a slabosti z obavy, že bych mohla ztratit jeho náklonnost?
- Dovedu přijmout otevřenost svého partnera s patřičnou láskou, i jeho dobře míněné výtky?
- Miluji svého partnera bezvýhradně, se všemi jeho lidskými slabostmi a chybami?
- Jsem ochotna být velkorysá vůči jeho vadám?
- Budu respektovat jeho končíky?
- Je ochoten zříci se např. účasti na fotbale nebo společnosti své party, když ho o to rozumně požádám?
Má-li podstatně vyšší vzdělání nebo životní úroveň:
- Nebude mi vadit jeho vyšší vzdělání, rozhled?
- Podaří se mi vyrovnat se mu v jeho zájmech?
- Nebudu se vedle něho cítit méněcenná?
- Nebude se za mě stydět?
- Nebudou mi jeho příbuzní dávat najevo, že mu nejsem rovna?
Má-li podstatně nižší vzdělání nebo životní úroveň:
- Je přirozeně inteligentní?
- Budeme si spolu rozumět?
- Má stejný zájem o kulturní hodnoty jako já? (např. četba)
- Nebudu se za něho stydět?
- Má úctu ke vzdělání?
- Máme oboustranně dost pokory k přizpůsobení se jeden druhému?
b) Eros, sex
- Nacházím zalíbení ve svém partnerovi co se týče vzhledu, oblékání, chování ve společnosti?
- Řekne mi můj partner občas, co se mu na mně líbí, dovede mě pochválit?
- Projevuje mi svou lásku něžnostmi, malými pozornostmi?
- Jak se dívá na význam manželského pohlavního života?
- Je dostatečně obeznámen s touto problematikou? (přednášky, kurzy, vhodná literatura…)
- Posuzuji názor na sexualitu u svého partnera jen podle jeho řeči, nebo si všímám i jiných projevů, které mě mohou o jeho názorech informovat? (četba, výběr filmů, nápadná péče o zevnějšek, rozhodnost – nerozhodnost i v jiných projevech)
- Nepropaguje heslo, že se mladý člověk musí vybouřit ještě před manželstvím?
- Dovede mě respektovat, abych došla čistá k oltáři?
- Jak se staví k antikoncepci?
6. Názory na rodinu
- Chce mít děti (kolik a kdy) v prvním roce manželství, později, až budeme mít zařízený byt…?
- Jak chce řešit regulaci početí?
- Jak se staví k umělému přerušení těhotenství? (jednak zásadně, pak v jednotlivých konkrétních případech – ve známé rodině, u svobodné dívky apod.)
- Má smysl pro rodinný život?
- Dovedu si ho představit jako milujícího otce rodiny, vychovatele našich dětí?
- Je toho názoru, že matka rodiny může být trvale zaměstnána? (zaměstnána až odrostou děti, trvale v domácnosti)
- Budeme-li oba v zaměstnání, dohodli jsme se, kdo bude vychovávat naše děti?
- Domnívá se můj partner, že k výchově dětí stačí přirozený instinkt rodičů, nebo je třeba se na výchovu připravit, vzdělávat?
- Dělá pro to něco?
- Stačí k výchově dítěte doba, která nám zbude po zaměstnání a opatření domácnosti?
- Je výchova dětí převážně záležitostí matky, nebo se na ní mají podílet oba rodiče stejným dílem?
- Ve kterém věku zaměstnávají děti své rodiče nejvíce: v kojeneckém, předškolním, školním nebo v pubertě? (zeptejte se vícero rodičů s dospělými dětmi, zajímejte se o zkušenosti svých známých)
7. Zdraví
- Je můj partner zdáv?
- Vím o nějaké dědičné chorobě v jeho příbuzenstvu?
- Netrpí chronickým onemocněním, nemá trvalé následky po prodělané chorobě?
- Dovedu se vyrovnat s důsledky plynoucími z vážného onemocnění partnera?
- Znám všechny potíže spojené s chronickým onemocněním, dispozicí k nějakému onemocnění, nebo invaliditě partnera? (např. dodržování diety, snížená pracovní schopnost atd.)
- Je jeho onemocnění dědičné? Mohu s ním mít zdravé děti?
- Je zde jistota nebo pravděpodobnost že je neplodný?
- Řešili jsme spolu otevřeně tuto možnost?
- Pokud jeho nemoc předpokládá dispozici i podobnému onemocnění u potomků, netrpím já nebo někdo z mých příbuzných stejnou nemocí? (v tom případě se pravděpodobnost stejného onemocnění u dětí zvyšuje)
- Netrpí někdo v jeho nebo mé rodině duševní chorobou?
- Pokud jsem sama nemocná, mohu přijmout velkorysost toho druhého?
- Nebude nám nemoc jednou těžkou překážkou manželského soužití?
- Nebude vyžadovat má nemoc dlouhá období pohlavní zdrženlivosti?
- Není zde pravděpodobnost, že bych mohla být neplodná?
- Informovala jsem svého budoucího partnera pravdivě o svém zdravotním stavu?
V případě, že jste na některou z předchozích otázek museli odpovědět kladně:
- Byli jste oba společně na předmanželské lékařské prohlídce?
8. Věk
a) je-li partner podstatně starší:
- Nedívám se na něho spíše jako na otce než na milence? Toužím více po ochraně z jeho strany než po sexuálním vztahu?
- Cítím se s ním být rovnocenná v dušení úrovni?
- Nezdá se mi být proti mně „usedlý“ v životních zájmech?
- Nedívá se na mě příliš protektorsky nebo jako na svou hračku?
- Nevede mě k němu jen jeho dobré společenské postavení (plat)?
- Beru si ho opravdu z lásky?
b) je-li partner podstatně mladší:
- Nepřevažuje v mém vztahu k partnerovi mateřský cit proti partnerskému vztahu?
- Budu uznávat svého mladšího partnera za vůdčí osobnost v našem manželství?
- Budu ho uznávat za hlavu naší rodiny?
- Nemusím mít obavy, že náš věkový rozdíl, který teď nemusí být patrný, bude zřetelnější kolem padesátky?
- Nemám důvod předpokládat, že se bude manžel později ohlížet po mladších ženách?
To nejdůležitější
- Budu svého partnera milovat a ctít ve všech životních situacích, ať se stane cokoli, a zůstanu mu věrný až do smrti? (na tuto otázku budete odpovídat při svatbě, ale neuškodí, když si odpověď promyslíte už předem).
- Nedívám se na něho spíše jako na otce než na milence? Toužím více po ochraně z jeho strany než po sexuálním vztahu?
- Cítím se s ním být rovnocenná v dušení úrovni?
- Nezdá se mi být proti mně „usedlý“ v životních zájmech?
- Nedívá se na mě příliš protektorsky nebo jako na svou hračku?
- Nevede mě k němu jen jeho dobré společenské postavení (plat)?
- Beru si ho opravdu z lásky?
- Budu vždy otevřeně se svým partnerem hledat řešení na všechny problémy, které se v životě vyskytnou?
Na závěr dovolte dvě osobní doporučení:
- Projděte si celý test nejdříve každý sám, a to jak ve vztahu k partnerovi, tak k sobě samým. Možná jste takovou sondu do vlastního nitra ještě nedělali. Potom se domluvte se svým partnerem a obětujte několik Vašich setkání na diskuzi o jednotlivých otázkách.
- Nedílnou součástí. Vašich rozhovorů nad testovými otázkami by měla být společná modlitba. Ta se pak stane základem Vašeho manželského duchovního života.
Přejeme požehnanou přípravu na manželství!
li
SCEAVVše o životě naší církve
Světem víryO víře a růstu
MédiaK prohlížení i k poslechu
Pro vásČím můžeme posloužit
Obětavost je kořením služby. Obětavost dává našemu povolání nový rozměr, duchovní rozměr. Obětavost je ta druhá, dobrovolná míle, kterou přidáme k té první, povinné. Je to také ten plášť, co nezištně přidáme ke košili, o kterou jsme žádání (Mt 5,40-41). Obětavost je překročením ekonomických vztahů „má dáti-dal“, které samy o sobě činí z povolání jen obyčejnou práci, jen obyčejné zaměstnání.
Pán Ježíš Kristus nám dal zvláštní povolání: Hlásat Boží mocné skutky, hlásat Boží aktivní přístup ke světu, k člověku. Bůh má svět rád a zachraňuje ho – rozhlašovat tuto Dobrou Zprávu slovy i činy je naším nejbytostnějším křesťanským Povoláním.
Víra je Cesta a Zápas. Život víry proto charakterizuje aktivita: Jít a Bojovat. Jít v Ježíšově jménu za druhými, doprovázet je směrem k nebeskému domovu. Nést touto cestou děti a všechny, kdo ještě nedovedou stát na vlastních nohách. Ve jménu Pána na této cestě bojovat se Zlým, s jeho mocnostmi a silami, chránit při tom slabé a nemocné.
Manželství je Boží institucí začínající sňatkem, při kterém si muž a žena vzájemně dávají slib celoživotní věrnosti před Pánem Bohem i přítomnými svědky a přijímají Boží požehnání.
Konfirmace navazuje na křest a opravňuje k přijímání Večeře Páně. Ve křtu jsme se stali dětmi Božími a konfirmace nás vede k tomu, abychom výsadu Božích dětí prožívali v naději zjevení Božího království. Svátost křtu i Večeře Páně souvisí se smrtí a vzkříšením Pána Ježíše (Ř 6,3-6; 1 K 11,26). Konfirmace spojuje obě svátosti a podněcuje, vyzbrojuje a zavazuje věřící k následování Ježíše Krista v novotě života. Život s Kristem má svůj cíl v Božím království.
Po období velkých duchovních i tělesných výkonů, schopnosti nést velké břímě zodpovědnosti, začíná člověk pozorovat, že jeho výkonnost klesá. Ztrácí pružnost v rozhodování, nové podněty a nápady jsou zřídkavé, častěji zapomíná, nedokáže se soustředit, žije vzpomínkami z dětství. Začíná cítit, že je pozvolna odsouván ze společnosti (např. odchodem do důchodu), dostavuje se pocit, že se už přesouvá na druhé či třetí místo v životě.
Křesťan pilně pracuje, ale rovněž dbá o svěcení svátečních dnů. Není zahalečem ani „workoholikem“. Pán Bůh ustanovil den odpočinutí, v němž máme nejen nepracovat, ale rovněž dbát na posvěcení života(1Te 4,3.7) slyšením Božího slova, přijímáním Večeře Páně a společným oslavováním Pána Boha v jeho církvi.
S pojmem konfirmace se v běžném jazyce takřka nesetkáme. Snad jen při cestování letadlem, když je nutno let takzvaně „konfirmovat“. Tento výraz používaný v letecké dopravě například v anglicky mluvících zemích znamená, že sice máte zakoupenou letenku, ale před letem musíte u letecké společnosti potvrdit, kterým konkrétním spojem poletíte. Konfirmace, latinsky confirmatio, tedy znamená potvrzení.
SCEAV
